Londýnské byty bývají zřídka prostorné – ale právě v tom Francesca nachází své kouzlo. Po vstupu padne Váš pohled přímo na pohovku a ložnici současně; vše působí blízkým, známým a propojeným dojmem. Světlo je obzvláště krásné: proměňuje místnosti po celý den a přináší do bytu teplo a otevřenost.

Obývací pokoj je srdcem bytu – a absolutně nejoblíbenějším místem Francescy je vínová pohovka WOLKE. Třpytivá látka vytváří poutavý akcent a je doplněna travertinovými a dřevěnými detaily a také textiliemi v jemných pastelových odstínech.

Francesca popisuje svůj interiérový styl jako něco, co se stále vyvíjí. Co se stále učí: sdílený domov nevzniká z jediné vize, ale z kompromisů, rozhovorů a věcí, které oba lidé skutečně milují. Oblíbené kousky a materiály s charakterem vytvářejí osobní atmosféru.

Jídelní kout kombinuje jednoduché linie s barevnými detaily. Chrom, sklo a dřevo se setkávají s designovými knihami, kresbami a uměleckými předměty. Směs připomíná interiéry z poloviny minulého století, ale díky redukované barevné paletě a záměrné kombinaci materiálů působí také velmi moderně.

Francescu balet neopouští. Žije v jejím držení těla, ve způsobu, jakým se pohybuje, ve způsobu, jakým vnímá prostor. Zároveň její domov není druhou scénou. Zde se intenzivní soustředění může zmírnit. Po intenzitě studia pro ni návrat domů znamená přistání. Napětí dne zůstává venku a uvnitř se objevuje lehkost a intimita.

Pro Francescu by ložnice měla být jako malé hnízdo: klidná, tichá a záměrně minimalistická. Zatímco obývací prostor je místem pro sbírání, aranžování a bydlení, tato místnost zůstává více uklizená. Měkké textury, přírodní materiály a harmonické odstíny bílé a zelené vytvářejí vizuální klid.